Kolik nás bude?
Touto otázkou nám redaktorka Jednoty nedávno v úvodníku připomněla, že se blíží sčítání lidu a jak důležité je, aby si každý krajan, každý, kdo se cítí Čechem a žije v Chorvatsku, uvědomil jeho význam. Je to v tomto okamžiku opravdu snad nejdůležitější otázka, související s existencí i budoucností malé, ale velmi činné a pilné české komunity v zemi, ve které se většina z nás narodila a která nás svými zákony přímo vybízí, abychom na své češství byli pyšní a hlásili se k němu.
Skýtá se nám možnost uplatnění veškerých menšinových práv, na základě kterých se můžeme organizovat do spolků, mít svého poslance v parlamentě, organizovat kulturní manifestace, školit se v mateřském jazyce, vydávat své noviny, zúčastňovat se v lokální samosprávě… Je jen na nás, abychom se ke svým českým kořenům hlásili a tím získali možnost všechna práva realizovat. Pravdou je, že v naší besedě můžeme pilně a odevzdaně pracovat i v případě, že jsme se nevyjádřili o české národnostní příslušnosti a že všichni, bez ohledu na nacionální vyjádření jsou v našem spolku vítáni. Musíme si však uvědomit, že pro svoji kulturní činnost potřebujeme také nějaké finanční prostředky a že právě financování spolků bude spočívat na výsledcích sčítání lidu a počtu těch, kteří se v soupisech zapsali do rubriky "národnost" jako Češi. Podle počtu příslušníků české národnosti realizujeme také právo na svoji radu nebo svého představitele v lokální samosprávě.
I ti, kteří se od minulého sčítání lidu stali plnoletými, by měli pamatovat na to, že jim bude automaticky přidělena národnost chorvatská, pokud sami nepožádají o národnost českou. Národnost nesouvisí s tím, kde jsme se narodili nebo kde žijeme, je to věc cítění, kultury, výchovy… jedním slovem, je to věc našeho rozhodnutí.
Nikdo nikoho nenutí, aby se zapsal jako Čech, chceme jen všem připomenout, pokud se cítíš Čechem, nezapomeň při sčítání lidu na to, že do kolonky "národnost" stačí zapsat, že jsi Čech.
Redakce
