Naše řeč: Číslo 64 - Září 2010
Obsah:
- ČB Lipovlany na návštěvě v Rijece: Krásný večer zpěvů, tanců a přátelství
- Česká beseda Rijeka na Dožínkách v Daruvaru
- Vystoupení "Nostalgie" na setkání invalidů v Rijece
- Fanynka Husáková obdržela v Praze významné ocenění
- Česká beseda Rijeka na festivalu v Ostravě
- Dojmy ze zájezdu do Ostravy
- Etnopřehlídka – dny národnostních menšin v Rijece
- Moje první cestování s Vladimírou a Ráčky
- Táňa Ljubojevićová – o povolání a jejich dvou velkých láskách
- Vzpomínka: Vilém Kleveta
- K 65. výročí ukončení války
- Koutek české mluvnice
- Dějiny českých zemí: Velkomoravská říše
- České historické památky: Kutná Hora
- Z české literatury: Karel Adolf Branald - Vandrovali vandrovníci
- Fráňa Šrámek: Znám já jeden krásný zámek
- Příroda na podzim
- Buď fit: Je sůl skutečně škodlivá?
- Recept: Žďárský koláč
- Pranostiky o podzimu
- Česká přísloví o vínu
- Milen Čejka: Okatý fejeton
- Impressum
Vážení čtenáři,
v minulém čísle Naší řeči jsme Vás poprosili o vyjádření k otázce: "Přejete si, abychom i nadále vydávali Naši řeč nebo vám informace o dění v menšině a zprávy o Vaší besedě stačí v menšinovém týdeníku Jednota?" Slíbili jsme jednak vysvětlení, proč tuto otázku klademne a současně i zveřejnění vašeho názoru.
Problémy, které máme s pochopením potřeby vydávání našeho zpravodaje, a o kterých částečně víte, se stále prohlubují. Na nás se koná nátlak, abychom nechali zpravodaj zaniknout, "protože máme Jednotu". Jednota je výborná a všichni ji čteme, potřebujeme ji a píšeme do ní i o sobě. S redakcí Jednoty máme korektní spolupráci založenou na vzájemné vstřícnosti. Avšak, jak z Vašich odpovědí vyplývá, nám v Rijece Jednota nestačí a o lokálních událostech, které nejsou ve spojitosti s menšinou, valný zájem nemáme. Někteří členové Předsednictva Svazu Čechů z besed na Daruvarsku, jak se ukázalo, nemohou pochopit potřebu vydávání zpravodaje ve městech, jako jsou kupř. Záhřeb a Rijeka. Proto jsme si na Předsednictvu Svazu museli vyslechnout mimo jiné i názor, že "napsat 2 – 3 stránky něčeho, rozmnožit to a sebrat za to peníze, by tedy mohla každá beseda". Přítomní mlčky vyslechli, nikdo nezasáhl a nezabránil přímému urážení a znehodnocování našeho úsilí s úmyslem nechat po sobě psanou stopu a informovat o naší práci členy i přátele ve světě. Chápeme, že besedy v okolí Daruvaru nemají potřebu vlastní zpravodaj vydávat, protože jsou o dění ze svého regionu dostatečně Jednotou informováni, ale nemáme zájem na podobné úrovni o problému diskutovat. Proto jsme Vás, vážení čtenáři v minulém čísle poprosili o váš názor.
V redakci jsme toho názoru, že Naše řeč by mohla být skromným přínosem a současně i dokladem o působení a životě české menšiny v Rijece. Za důležité poslání našeho zpravodaje považujeme zachování českého jazyka v našem spolku. Mnozí členové četbu Naší řeči vítají jako jednu z mála příležitostí (mimo případně Jednoty) přečíst si "něco" v jazyce českém. Nemyslíme si, že je naše čeština excelentní, ale snažíme se, aby Naše řeč byla srozumitelná, informativní, poučná, zábavná a především i kvalitní. Jsme rádi, že v tomto úsilí jsou nám nápomocné jak lektorka našeho zpravodaje - učitelka z ČR, tak i členka redakce, která je rovněž i autorkou příloh a je nejen učitelkou češtiny z ČR, ale i novinářkou "od pera".
Naším přáním rovněž je, aby se Naše řeč ukládala do svazového archivu. Stejný záměr měl i zesnulý prof. Matušek a nám je líto, že jsme se toho doposud nedočkali.
O tom, že o Naši řeč je na internetu zájem, že se o naší práci a našem spolku ví, svědčí mnohé maily, pozvání ze světa na konference a semináře Čechů a o Češích, nabídky spolupráce, pozvání, další otázky na nás atd.
Vašich odpovědí přišlo opravdu hodně, někteří z Vás se vyjádřili v písemné formě, jiní ústně. Svůj názor nám sdělilo i několik našich čtenářů, kteří nejsou členové (z ČR, Daruvaru a ze dvou besed). Nebudeme uvádět odpovědi, všichni bez výjimky si přejete, aby Naše řeč vycházela i nadále a to stačí. Důvody, které jste uvedli, spočívají hlavně v tom, že Jednota Vám nestačí, neznáte lokální poměry a osady, o kterých je řeč, obzvláště tehdy, nejde-li o besední činnost. Rádi čtete Naši řeč, zvykli jste si na ni, je dobrá, zajímají Vás některé přílohy (ty, o našich manifestacích a děních v ČB Rijeka) a rubriky (jmenovali jste rubriky: Co u nás kvete – z ní se učíte českým názvům rostlin, České historické památky – kupř. Karlštejn). Přáli byste si lepší kvalitu výtisku.
Závěrečné nechť je vyjádření naší předsedkyně Husákové, která, jak víte, řekla: "Naše řeč je opravdu naše, vydáváme ji od roku 1996, vydali jsme 63 čísel a budeme ji vydávat i nadále, protože je "naše" a "naše" zůstane, i kdybychom za náklady vydávání nedostali od nikoho ani kunu, jako jsme nedostávali ani kunu třináct ze čtrnácti let existence Naší řeči. My náš zpravodaj máme rádi, potřebujeme ho a rádi ho čteme. Ne vždy se lidem za úsilí, dobré úmysly a dobré dílo dostává uznání a my ho ani neočekáváme, přestože každé uznání a pochopení nás potěší. Chceme a budeme i nadále mít svůj bulletin."
Děkujeme za spoluprácí a zdravíme Vás
Redakce
