Proč a jak byla založena Česká beseda Rijeka
Zkoumat proč a jak se něco stalo je dobré, jen když z toho vyplývá poučení. Každá otázka proč? je špatná. Existuje pořekadlo: Proč? Pro slepičí kvoč. Pravidelně otázku proč kladou ti, kteří chtějí napravit nebo změnit něco, co se v minulosti stalo. Když se něco přihodilo, už je tomu tak, neexistuje návrat ani možnost změny. Z minulosti se lze poučit jak postupovat v budoucnosti. My nežijeme v minulosti. My žijeme teď - v současnosti.
Ráčkové – Tyto děti si oblíbily přicházet do ČB Rijeka, tančit, učit se češtině…, protože je jim tu příjemně
Ještě horší variantou je otázka, kdo založil besedu. Každé licitování jmény je chybou. Je chybou proto, že v žádném případě nemůžeme jedné osobě nebo menší skupině připsat nějakou zásluhu, protože je to nespravedlivé vůči jiným. Kupříkladu Jednota se taktéž zasloužila o založení rijecké besedy, protože v ní bylo v roce 1994 uveřejněno telefonní číslo, na které mohli zavolat ti, kteří žijí v Rijece a cítí se Čechy. Jednotu odebírají lidé a bylo by chybné nevzít je v úvahu při založení ČB Rijeka. Kdo má tedy zásluhu na tom, že ČB Rijeka byla založena?
Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, musíme mít na zřeteli celý obraz. Žádná osoba, která byla zapojena do akce založení Besedy (jména je dobré uvést, ale ne připisovat jim zásluhu) nestála ve vzduchoprázdném prostoru. Každý z nás se narodil v určitém prostředí a vnímal to, co mu okolí nabízelo. Stejně tak to bylo i s našimi předky. My vstupujeme do života, ale stojíme na ramenech svých předků. Tím způsobem se z generace na generaci předávaly písně, tance, jazyk, jedním slovem kultura. Někoho zajímala více, jiného méně. Učili jsme řešit své existenční a jiné záležitosti od našich předků. Tak jsme získali spoustu informací, vědomostí a zážitků, ve kterých pokračujeme. Někdo z nás má smysl pro shromažďování lidí, stmelování je v kolektiv. Lidem, kteří se rozhodnou být spolu je umožněno splnění přání, která se zrodila už dávno předtím. Tato přání vyjadřují vztah každého jedince k sobě samému. Šťastní lidé mají dobrý vztah k sobě. Pěstují to, co jim způsobuje potěšení. Přesto však mnohá přání jednotlivec nemůže realizovat sám. Vztah k sobě samému je bohatší pokud ho realizujeme ve společnosti. Ve společnosti lidé vytvářejí vzájemný vztah s jinými jako pokračování dobře vytvořeného vztahu k sobě samému. Ten vztah dává možnost osvobození naší kreativní soustavy, která už je z velké části vyplněna vědomostmi a schopnostmi, které jsme vnímali od předchůdců. Získávali a využívali jsme je od předchůdců, kteří se vyskytovali v našem okolí, ale i od těch, kteří byli od nás vzdáleni v prostoru nebo časově. Ti nám zanechali zápisy v knihách, notách nebo obrazech.
Rijecké rybičky – mnohé z nich už více než desítku let přicházejí do besedy, tančí, přátelí se, cestují… nikdo je k tomu nenutí, spolu se dobře cítí
Vnímáním okolí vytvářeli jsme svoji osobnost a zároveň jsme chtěli být s lidmi, kteří mají podobné zájmy. Vyhledávání společnosti lidí, kteří se nám v něčem podobají, vlastně lidi spojuje. Lidé jsou společenské bytosti. Mozek jednoho člověka vyhledává kontakt s mozkem jiného člověka. Takovými kontakty se lidé obohacují. Slyší o něčem jiném, novém a vidí, jak jiní dělají to, co zajímá je. V takovýchto podmínkách se osvěžuje duch jednoho národa, vysvětluje minulost, vytváří současnost a připravuje se pro budoucnost. To všechno činí duch jednoho národa vitálním a připraveným k dalšímu rozvoji a pokroku.
"Dospěláci" – mnozí z nich stáli u zrodu
ČB Rijeka, mnozí v besedě hrají divadlo, tančí i zpívají, ale nečekají za to uznání, jsou tu, protože si to přejí a ze společné práce mají radost
To je odpověď na otázku, jak byla založena ČB Rijeka: společenstvím. Jedinci jenom naoko nejsou důležití. Bez nich by to nešlo. Když se staví dům, každý jednotlivec je důležitý. Avšak dům nestaví jedinci. Dům buduje vztah mezi jednotlivci. Dům také bourá vztah mezi jednotlivci, pokud směřují ke konfliktu. Ideje jednotlivců se zušlechťují idejemi jiných lidí. V takové výměně se vytváří kreace, která vede k progresu. Úkol vůdce je v tom, aby energii, která vychází ze vzájemných vztahů, zaměřil tam, kam si všichni přejí. Vztah nepřichází sám od sebe. Je ho zapotřebí vytvářet a posilovat. Vzájemný vztah mezi lidmi je neviditelný a je vystaven ranám, které ho oslabují. Nemůže být ideální. Spousta procesů upevňuje vzájemný vztah mezi lidmi, ale jsou i procesy, který vztah ničí. Vzájemná podpora vztah mezi lidmi zpevňuje. Kritika a znevažování ho ničí. Různých názorů je zapotřebí, jsou užitečné, ale také mohou způsobovat nedorozumění. Jestli většina lidí ví, kterou cestou se vydat, bude rozlišnosti považovat za bohatství, které vede k uskutečnění. Květ tvoří mnoho korunních plátků a je tím hezčí, čím jsou ojedinělé korunní plátky hezčí a jsou lépe k sobě spojeny. Česká beseda Rijeka je jako květ. Každý jedinec nese svůj korunní plátek a připojuje ho k jiným korunním plátkům. Jsou lidé, kteří by soulad těchto korunních plátků rádi narušili. Naštěstí se to nestává často. Jestli někdo občas naruší soulad mezi semknutými korunními plátky, jeho nápravou lze vytvořit květ ještě hezčí. Neviditelný, ale zažitý květ můžeme nazývat duchem společenství jednoho národa. Ten je stavitelem ČB Rijeka. I malý počet lidí dokáže hodně vytvořit, je li vzájemný vztah mezi nimi bohatý. Bohatství je v neustálém přání za pokrokem ve všem, co se dělá.
Jak bychom po patnáctileté činnosti ČB Rijeka odpověděli na otázku proč je založená? Dobrou odpovědí by bylo: společně jsme si to přáli, abychom udělali radost nám, kteří pokračujeme po svých rodičích a předcích, v učitelích živých i těch, kteří zde už dávno nejsou.
Na otázku: Jak jsme stavěli ČB Rijeka? - dobrou odpovědí by bylo: Našimi vzájemnými vztahy, kterými se vzájemně obohacujeme.
V Rijece, 22. 08. 2009
Antun-Tony Řehák, foto Ž. Podsedník, přeložila S. H.
