K 85. výročí zrození myšlenky o pořádání dožínek
Po první světové válce Čechy daruvarského okolí sice spojoval jazyk, ale přesto se mezi nimi občas vedly "války", hlavně o tanečních zábavách. Nebyly to spory jen mezi Končeňáky a Brestováky, ale i mezi krajany menších osad, jako byly Střežany nebo Holubňák. Ani rvačky mezi "horňany" a "dolňany" nebyly výjimkou.
Dožínky v roce 1927
V této době ještě nebyly české besedy ani české školy, česká mládež se tedy nijak nelišila od starousedlíků. Jediná česká beseda byla vytvořena v Daruvaru a její členové začali uvažovat o uspořádání dožínek, které by stmelily mládež a přivedly je k jiným zájmům. Konec žní pro každého rolníka i jeho rodinu hodně znamenal. Dobrá úroda byla zárukou spokojeného života i v zimním období. Proto uspořádat dožínky byly dobrou myšlenkou.
Divadelní sekce v Daruvaru měla představu o dožínkách velmi podobnou současným oslavám. Dožínky měly mít dvě části. Průvod s alegorickými obrazy z české minulosti a dožínkovou scénu, kde by se hrou, recitací a zpěvem ztvárnila těžká práce rolníků. Myšlenka dobrá, ale neuskutečnitelná.
V roce 1924 vlivem špatného počasí byla i slabá úroda. Také nedostatek peněz u krajanů, špatná finanční situace v besední pokladně, malý zájem o dožínky v okolních osadách… to vše úmysl uspořádat první dožínky ovlivnilo. Rovněž odchod vedoucího divadelní sekce krajana Sýkory, který byl duší tohoto projektu rozhodl, že myšlenka nebyla realizována.
Myšlenka však zůstala a další rok -1925 se Daruvar stal organizátorem prvních dožínek, které se staly největší manifestací příslušníků české národnosti na území Chorvatska.
V. Herout
