Velikonoce
Svatý týden
Popeleční středa nebo Škaredá středa své jméno dostala právě proto, že ten den se uklízelo, dělaly se škaredé práce a i hospodyně bývaly umouněné - "škaredé". "Říká se, že škaredá je středa také proto, že Jidáš ten den zradil Krista," dodal etnolog Petr Svatoš.
Na Zelený čtvrtek je třeba nakoupit zelí nebo špenát. "Zelená" strava má zajistit zdraví po celý rok. Kdo navíc sní před východem slunce pečivo s medem, ochrání se před uštknutím hadů a žihadly vos. Jestli to platí i na komáry, kteří nám zanedlouho hrozí, o tom se záznamy o lidových zvycích bohužel nezmiňují. Podle některých výkladů je ale název čtvrtka odvozený od zeleného mešního roucha, které se ten den nosilo.
Pak přijde Velký pátek, kdy se otevírá země a vydává poklady. Bohužel, platí to jen obrazně. V katolické liturgii je to den smutku, kdy nezní ani kostelní zvony, a půstu. Ten neuškodí ani nevěřícím.
Už den poté - na Bílou sobotu půst končí. Proč je sobota bílá? Mimo jiné prý proto, že při obřadech byli křtěni novorozenci, kteří nosili bílé roucho.
Pak už nastává Boží hod velikonoční. V kostelech se světí pokrmy, které pak lidé doma konzumují, v některých krajích nosily hospodyně část takového jídla do polí a sadů, to kvůli úrodě. Bohužel, ze zvyků dodržuje dnes spousta lidí jen pondělní velikonoční koledu.
Autor: Miroslava Vavírková
Zasílám do Naší řeči jednu báseň, která se recitovala (modlila) na Veliký pátek ráno na zahradě. Ten zvyk byl v Ivanově Sele a je to říkadlo (báseň), kterou nikdo ještě nezaznamenal. Ze starého původu tohoto říkadla se dá usoudit, že si ho Češi přinesli z Čech do Ivanova Sela, osady, která vznikla roku 1826. Během odříkávání se klečelo, do dlaní se brala rosa a rosou se umýval obličej.
Šel Pan Ježíš do zahrady
naklonil svou svatou hlavu
na zelenou travičku,
na studenou rosičku.
Přišel k němu Svatý Petr a Pavel:
"Co tady, pane Ježíši, děláš?"
"Počítám všechny rány, co mi
Židi udělali, když mi
korunu od trní na
hlavu stavěli.
Petře a Pavle, vezměte dva klíče,
rozložte mladýmu, starýmu,
chudýmu, bohatýmu:
Kdo se tu motlitbičku pomodlí
v pátek dopoledne,
ten v neděli, do mši svatý,
tři dušičky vysvobodí.
První otcovskou, druhou mateřskou,
třetí sám svou,
do nebe království
bude mít cestu otevřenou."
Zapsal Václav Herout
