Naše řeč

Po stopách minulosti

Kdo ví něco o Bernardíně Dragačové?

Před šedesáti lety jugoslávské a československé noviny zaznamenaly, že 10. října 1947 Bernardína Drgačová byla vyznamenána prezidentem Československé republiky dr. Benešem československou vojenskou medailí I. stupně "Za zásluhy". Toto vysoké vyznamenání jí bylo v Crikvenici slavnostně odevzdáno 19. února 1948 delegací Svazu národní revoluce za účasti představitelů Okresního národního výboru a Místního národního výboru, zástupců ostatních úřadů, škol a dětských domovů z Crikvenice. Udělení vyznamenání bylo slavnostní a ocenění umocnili zástupci delegace Svazu národní revoluce, kteří předali paní Drgačové partyzánskou plaketu 1938 - 1945 s dekretem "Skupiny generála Luží". Místní národní výbor v Crikvenici vyjádřil své uznání a úctu vyznamenané krajance tím, že ji jmenoval čestnou občankou města Crikvenice.

A kdo to byla Bernardína Drgačová a co udělala, že si zasloužila takového vyznamenání? To si vyžaduje obsáhlejší vysvětlení.

Crikvenica

Ještě před první světovou válkou na pobřeží moře v Crikvenici na ploše kolem 3 hektarů založila ředitelka Ženského útulku v Brně Marie Stejskalová dětskou ozdravovnu. První původní budova byla pojmenovaná „Božena Němcová“. Ihned po založení roku 1910 Marie Stejskalová svěřila vedení ozdravoven v Crikvenici mladé odchovance Bernardíně Drgačové, která o ně pečovala plných 38 let. Po ukončení první světové války se lidumilka Marie Stejskalová postarala i o stavbu nového domů dětí. Bylo to nutné, protože se potřeba léčení dětí u moře stále zvyšovala. Ve stejném období do Crikvenice neustále přibývalo hostů z Československa a tomu jistě hodně pomohly zotavovny, které propagovaly Crikvenici v Československu. Na stavbu domu dětí přispěli i některé podniky a tak byl vystavěn veliký palác nazvaný "Dům dětí Miloslava". Původní budova "Božena" byla rozšířena, vybudováno bylo dětské hřiště, vedle kterého byl vystavěn domek nazvaný "Mladost". Vedle paláce "Dům dět" se upravil borový lesík, u kterého z jedné strany byl dům  pro speciální léčení dětí "Havlíček". Na druhé straně lesa byla budova nazvaná "Ludmila" a byla to nemocnice určena pro nahodilé případy. Celkem tu stálo 5 budov.

Po smrti paní Stejskalové roku 1928 výbor Ženského útulku v Brně tyto ozdravovny pojmenoval "Československé dětské ozdravovny Marie Stejskalové". Před druhou světovou válkou se vystřídalo v každém letním měsíci až 450 dětí a o vše se starala ředitelka Bernardína Drgačová. Po roce 1938 byl příjezd dětí z Československa zastaven, ale i nadále v Crikvenici zůstala paní Drgačová, která se o ozdravovny starala. V letech 1939 - 1940 dovolila, aby tam o prázdninách pobývaly děti jugoslávských zaměstnanců a dělníků. Bohužel byla bezbranná, když si tam v roce 1941 italské vojsko zařídilo nemocnici. Po kapitulaci Itálie Bernardína Drgačová se hodně přičinila, aby tam mohla pečovat o mnohé raněné partyzánské vojáky.

Po ukončení války se ředitelka znovu dala do práce a řídila obnovu ozdravoven. Podařilo se jí to. V červnu 1946 na požádání jugoslávské vlády hostily "Ozdravovny Marie Stejskalové" v Crikvenici jugoslávské děti, sirotky padlých bojovníků. Později přijely i dvě výpravy z Čech, v každé skupině bylo asi 50 dětí, které byly hosty jugoslávské vlády.

Bohužel, to jsou poslední záznamy o Bernardíně Drgačové. Po roce 1948 došlo k politickým roztržkám mezi Jugoslávií a východními státy v blízkosti Sovětského svazu a mezi tyto státy patřilo i Československo. Zajisté i toto přispělo k tomu, že zotavovny v Crikvenici byly uzavřeny pro československé děti. Co bylo s Bernardínou Drgačovou také není známo. Jelikož je Crikvenice v blízkosti Rijeky, možná někdo z Rijeky o ní má více informací.

Václav Herout