Mikuláš
Na obrazech, obrázkách a dnes i reklamách se objevuje v biskupském rouchu s berlou, nejčastěji se třemi zlatými koulemi nebo měšci zlata. U nás doma se objevoval s nůší plnou dárků. Přinášel čokolády, bonbony, ovoce, ořechy. Nezapomněl ani na hračky, tužky a pastelky, nebo kosmetiku, rukavice, čepice ...a jiné upomínky na legendu o výbavě. Když jsme se sestrou povyrostly, starý muž v církevním oděvu už netrval na tom, aby nám předal dárky osobně a přitom nás výchovně pochválil nebo pokáral, ale plný koš v den své tradiční nadílky nechával za dveřmi každý rok. Když jsem se přestěhovala z Prahy do Rijeky, Mikuláš nezapomněl ani na moji novou rodinu. Vidět se ale nedal, možná aby se nesrazil s Dědou Mrázem, který sem přijížděl o pár dnů později doprovázen pionýry. Jiný kraj – jiný mrav.
Příchod Mikuláše s dárky je tradice lidová a jako vždycky při takové příležitosti není tak důležité, co přinesl Mikuláš, jako že si jedni na druhé, jakož i na něho, vzpomněli. Mikuláše často doprovázel anděl jako zosobněné dobro a úplně pokaždé čert rámusící řetězem, představující spoutané zlo.
Proč Mikuláš přichází právě 5. prosince? Je to předvečer jeho svátku a lidé si připomínají jeho dobrotu. Žil ve třetím století a dodnes se ví, ze zachránil tři dívky před nuceným odchodem do nevěstince, protože jejich tatíček zchudl a nedal jim věno. Mikuláš každé z dívek dal váček zlata na výbavu. Námořníci pak vědí, ze zachránil tři muže před popravou. Když totiž jeho domovskou obec Myru postihl velký hlad, poprosil biskup Mikuláš lodníky, aby obyvatelům dali sto měřic pšenice z nákladu určeného císaři. Lodníci prý jeho prosbu splnili, ale báli se hněvu císaře. Při vykládce u panovnického dvora však nechyběl ani jeden pytel. (Obrazy ilustrující tuto legendu říkají, že počet pytlů na lodi doplnili andělé.) Další námořní loď zachránil Mikuláš před bouří. Jistě je takových legend známo více, protože se sv. Mikuláš stal patronem dětí, převozníků, námořníků a prý se k němu obracejí i zloději. Podle jedné legendy vrátil totiž život dokonce i zloději na přímluvu okradeného. Pravdou je, že pro svou moudrost byl vysvěcen za biskupa už zamlada. Světce Mikuláše uctívají církve východní i západní. Jeho jméno pochází z řeckého Nicolaos.
Svatý Nicolaos, odvozováním Mikuláš, Nikola, v některých zemích navštěvuje děti pod jménem Klass nebo Klaase, ale také jako Colas, Claus, Santa Claus, nebo ve Finsku Ukko. Mívá dárky i pro dospělé - velikost dárků se obyčejně zmenšuje s přibývajícím věkem obdarovaného. Cestou někde vymění mitru, biskupskou čepici, za beranici a převlékne se do červeného. Někam však nestihne přijít včas – vyjde mu to až v době Vánoc, když jinde naděluje Ježíšek. Ale poezie svátků a radost z dárků a darování budou dál spojovat Mikuláše a Ježíška i Santa Clause a Dědu Mráze.
Ale abych nezapomněla na jiné předvánoční obyčeje. Například: jestlipak jste si na svatou Barboru, 4. prosince, přinesli domu větvičku třešně. Nepřinesli? Tak to na Štědrý den neuvidíte, jak rozkvétá a co bude s Vaším štěstím příští rok.
Hana Volf
