Číslo 47 - Září 2005

Naše řeč


Náš třídní výlet

BRNO A MORAVSKÝ KRAS

MORAVSKÝ KRAS

2. den jsme se vydali na cestu Moravským krasem. Šli jsme po červené značce, která vede až k propasti Macocha. K Macoše se váže pověst, že ve vesnici Vilémovice žil mladý sedlák Hálek, jehož žena jednou onemocněla, až zemřela a nechala po sobě malého sirotka Martina. Hálek se později oženil podruhé a narodil se mu druhý syn. Macecha však měla ráda pouze své dítě a sirotka Martina ráda neměla. Jednoho dne, kdy Hálek s malým synkem odešli na trh, se macecha rozhodla, že půjdou s Martinem na jahody a maliny, došli až k hlubokánské propasti a chtěli se vrátit zpět, avšak macecha zpozorovala v propasti jahody a řekla Martinovi, aby je šel natrhat. Martin se nahnul a macecha do něj strčila až zavrávoral a padal do hlubin. Macecha rychle běžela pryč, začala bloudit a postupně si uvědomovala, co udělala, až ji nohy donesly zpět k propasti. Macecha si zakryla oči a skočila dolů. Sedlák se vrátil z trhu a nikde nikdo. Zeptal se ve vesnici, jestli je nikdo neviděl, a tam mu řekli, že je viděli jít na jahody. Hálek běhal po lese a zuřivě je hledal, až najednou uslyšel pláč. Ten pláč šel přímo z propasti, podíval se dolů a uviděl svého Martina. Zaběhnul pro lano a Martina vytáhl. Martin mu vše vysvětlil. A macecha? Na srázu propasti, na jednom křoví, našli šátek a už si domyslel, co se stalo. Od těch dob se propasti říká Macocha a za bouřlivých dnů bývá z propasti slyšet pláč, to prý v ní naříká nešťastná macecha.

Záběr z Punkevní jeskyně
Záběr z Punkevní jeskyně

Od propasti Macocha, kde jsme si vyzvedli vstupenky do Punkevních jeskyní, jsme se vydali ke vstupu do jeskyně. Punkevní jeskyně jsou součástí nejdelšího jeskynního systému v& ČR (Amatérská jeskyně). Navštívili jsme zde soustavu mohutných dómů s bohatou krápníkovou výzdobou v tzv. suché části. Navštívili jsme také dno propasti Macocha a projeli jsme se elektrickými čluny po podzemní části říčky Punkvy se zastávkou v Masarykově dómu, což je nejkrásnější podzemní prostora Moravského krasu. Projížďku motorovým člunem každému vřele doporučuji. Poté jsme se vydali na cestu zpět po žluté značce, většina třídy později sešla ze značky, ale moje spolužačka, naše třídní profesorka a já jsme se značky nesešli a šli jsme krásnou přírodou Moravského krasu, kterou ostatní neviděli.

Sloupsko – šošuvské jeskyně
Sloupsko – šošuvské jeskyně

3. den jsme si nechali na návštěvu Sloupsko-šošůvských jeskyní, což je rozsáhlý komplex chodeb a dómů ve dvou patrech spojených mohutnými podzemními propastmi až 80 m hlubokými. Měli jsme zaplacený jen kratší okruh a proto jsme vyšli přes jeskyni Kůlna na povrch. Jeskyně Kůlna je jedno z českých nejlépe prozkoumaných archeologických nalezišť. Kromě kamenných a kosterních nástrojů zde byla nalezena také část lebky neandrtálského člověka, stará asi 120 000 let. Po té jsme se již vydali na autobus. S jedním přestupem v Ludíkově jsme se dostali až do Boskovic, kde se nalézá empírový zámek a hrad, obě tyto památky jsme si prohlédli a vydali jsme se na cestu zpět do Ostravy.

Martin Večeřa

Obsah

Amblem ČB Rijeka
Česká Beseda Rijeka
www.ceskabesedarijeka.hr