DIVADELNÍ PŘEHLÍDKA V LIPOVCI
Svaz Čechů v RCH, jeho Divadelní rada a ČB Lipovec pořádali 11. a 12. března 2005 Přehlídku krajanského divadla v Lipovci.
V pátek, 11. března vystoupily divadelní skupiny ze Záhřebu, Ivanova Sela, Tréglavy, Dolan, Lipovce a Dolních Střežan. V sobotu, 12. března, své divadelní výkony předvedli herci z Iloku (jako hosté), Rijeky, Jazveniku, Velkých a Malých Zdenců, Bjelovaru a Končenic.
Každé ze sehraných divadel mělo své kouzlo. Všechna vystoupení byla líbivá, zajímavá a co je pro divadlo nejvzácnější, všichni herci hráli s nadšením, chutí a s odpovědností. Je zapotřebí cenit si jejich výkonů, protože každý je výsledkem obětavé, nadšené a pilné práce. V každém je spousta odříkání a nerealizovaných večerů v rodinném kruhu, před obrazovkou a hodin zaslouženého odpočinku věnovaným studování role a zkouškám.
Je škoda, že divadelní nadšenci v našich podmínkách mají tak skromnou možnost výběrů her. Frašky a obrázky z vesnického života z 19. nebo z první poloviny minulého století určitě nejsou obsahově to, co diváky může přilákat. Proto si některé skupiny zvolily trnitou cestu a pro své vystoupení tvoří autorské hry. Daří se jim to výborně až na to, že v takových hrách se vyskytuje problém s jazykem. Vše by se dalo snadno vyřešit, kdyby si autoři dali svá díla nejdříve zlektorovat a jazykově upravit. Hlavně by se všichni herci měli vyhýbat slovním hříčkám, které si osvojili z chorvatštiny a jsou to hlavně: jój, ma, pa, nemoj a podobně.
Ve dvou večerech shlédnout 12 divadel je pro milovníka ochotnického divadla krásným zážitkem, neřku li svátkem. Musíme si však přiznat, že je na naše páteře, klouby, žíly a jiné "trpící" části tělesné soustavy trochu moc sedět dva večery po 6 – 8 hodinách. Organizátoři i herci si proto musí uvědomit, že občasné "procházky", otevírání dveří, "šoupání" židlemi atp. jsou nevyhnutelnou součástí takového divadelního večera. Musím přiznat, že každoročně přemýšlím o tom, jak by se divadelní přehlídka měla racionálněji organizovat, ale zatím jsem vymyslela jen to, že by přehlídka měla trvat alespoň 3 dny, po dobu kterých by všichni herci měli být ubytování společně a přes den se stýkat, vyměňovat si názory na sehraná divadla a radit se o problémech, které při nacvičování divadel mají atd. Avšak vím, že to je utopie, protože na to nemáme možnosti finanční, organizační ani časové (herci přece musí do práce, jsou to přece jen amatéři).
Proto zatím jen poděkování a gratulace jak organizátorům, tak i našim rijeckým hercům a ostatním v divadle účinkujícím za překonání námahy cesty tam, sehrání divadla, sledování ostatních divadel (a přece jim 6 divadel, sehraných v pátek bylo "ukradeno") a ze všeho nejnamáhavější cestu domů, ztracenou noc a určitě i celý příští den. Avšak, za dobrého pocitu z dobře vykonaného díla a shledání s přáteli, lze překonat i tyto nesnáze.
S. Hercegová
