• OVLAŠTENI ZASTUPNIK Po svim eu normama
  • Besplatna dostava Za narudzbe iznad

Z české literatury - Vilém Mrštík: "Santa Lucia"

 

Vilém Mrštík: "Santa Lucia"
(úryvek)

Byla neděle, krásný zimní den, posud bez sněhu; suchý a zářivý ploval v paprscích nízkého mléčného slunce; když Jordán doběhnul domů, první jeho cesta vedla k oknu před Prahu. Jak byla krásná v nedělní té záři! Vlažný, skoro jarní vzduch povíval prostorem a vysoko nad ním obloha tvrdá a jasná klenula svou tmavomodrou báň.

Vysvítilo slunce, Praha vznesla se v záři; omšelé štíty polil zlatý třpyt. Okna zableskla, domy rozložily kolem sebe malebný svůj stín. Hned bylo veseleji, jasněji na ulicích i v nadpozemských prostorách. Vzduch změknul, slunce se opřelo o šeré plochy zdí a Praha, celá malovaná jako Betlém zjasněla pojednou na tmavomodré půdě severu, o kterou se opíraly zadní tvrze malostranských skal. Svatojirský kostel s dvěma světle stavěnými svými jehlanci, dóm sv. Víta s tmavou, v půli přetrženou svojí budovou, chrám sv. Vavřince, který jako kaplička se vznášel nedaleko Strahova, celý ten prales bizarních výstupků, vysedlých arkýřů, staletých věží, bání a vížek vyniknul nad šedé moře střech, které jak vlny stržené a rozptýlené na všechny strany hrbatily svoje hřbety a ohřívaly v slunci omšelý svůj prejz. Dům z domu jako by vyrůstal, dům nad domem trůnil, v dálce stály skoro na sobě a v sobě, spečené jako nakupené balvany stále výš a výše stavěly své příkré srázy; podobny skalám blýskaly nahotou svých stěn, až seskupeny v překrásnou skupinu na sobě složených a nad sebou vyvěžených kontur, vystupovaly do šeré výše a tam boky svých paláců mířily do nekonečných výšin oblohy. Jako pod křišťálovým sklem leželo to tu celé panoráma a po všech těch střechách, po všech těch fasádách tmavých a světlých, nahých i stínem zastřených, bloudil a přelíval se slunce bílý svit, blýskal od okna k oknu, hrál do stříbra v bílých oblacích a rozkládal se širokým nebem, jaké jenom v neděli svítí, jaké bývá jenom v svátky největší. 


Čeští spisovatelé

Vilém Mrštík (1863 – 1912)

Spisovatel Vilém Mrštík se narodil v Jimramově na Českomoravské vrchovině. Jeho otec byl obuvník a matka švadlena. Pocházel ze čtyř sourozenců: František byl lékárník, Norbert pracoval jako překladatel z ruštiny a polštiny a Alois byl prozaik a dramatik.

Vilém se po ukončení střední školy a po roce studia na právech rozhodl věnovat literatuře. Již v době studií si oblíbil francouzský naturalismus a zejména Emila Zollu. Z ruské tvorby obdivoval Dostojevského a Tolstého. Svými články přispíval do řady českých časopisů. Další jeho aktivitou byla obrana pražských kulturních památek před bezohledným zbouráním, proto často ve svých článcích kritizoval nekulturní pražský magistrát.

Nejvýznamnějšími díly Aloise Mrštíka je román "Pohádka máje", příběh mladé studentské lásky, kde Mrštík ukázal, jak pobyt v krásné přírodě mění člověka. Je to oslava zdravého života a radostného vztahu k přírodě, lokalizovaná do okolí Brna. V románě Santa Lucia zobrazuje osudy chudého venkovského studenta Jiřího Jordána, který přijede do Prahy s velkými ideály, ale zrazen, bez pomoci a zbaven iluzí zde umírá bídou.

Rodiče Viléma Mrštíka, žijící od roku 1884 též v Praze, se roku 1889 odstěhovali do Divák a v roce 1892 je následoval i Vilém. Tam také roku 1912 zemřel.

Připravila M. Čovićová

Dárci

Vlada RH Grad Rijeka Primorsko-goranska županija Savjet za nacionalne manjine Republike Hrvatske Savez Čeha u Republici Hrvatskoj Vláda ČR Jednota
TOP

Proizvod (Kom: ) Je dodan u kosaricu.