• OVLAŠTENI ZASTUPNIK Po svim eu normama
  • Besplatna dostava Za narudzbe iznad

Dějiny českých zemí

 

Příchod Habsburků na český trůn

Po uzavření náboženského míru (kompaktát) katolických stavů s husity se po bouřlivém období česká země stala oblastí náboženské snášenlivosti. Dne 29. 8. 1526 zahynul v boji s Turky nedaleko uherského Moháče král Ludvík Jagellonský a české stavy zvolily za nového panovníka rakouského arciknížete Ferdinanda I., člena habsburské dynastie.

Ferdinand I. začal posilovat centrální královskou moc a usilovat o zeslabení vlivu stavů (šlechticů a měšťanů). Podporoval katolickou církev proti kališnické i proti novým reformačním církvím (luteráni, později kalvinisté), k nimž svým způsobem náležela též jednota bratrská vzniklá v Čechách kolem roku 1460 na základě myšlenek Petra Chelčického. Do českých zemí pozval Ferdinand roku 1556 řád jezuitů, předvoj bojovného katolicismu, obrozeného na tridentském koncilu.

Centralistické kroky Ferdinanda I. i jeho nástupců se střetly se snahami českých, moravských i slezských stavů, odhodlaných uchovat si rozhodující politický vliv. Tento svár se projevoval jak v rovině politické tak i náboženské, kde se stavy snažily získat od Habsburků potvrzení konfesijních svobod. Písemného schválení dosáhly stavy až v roce 1609 majestátem císaře a krále Rudolfa II. Katolicky zbožný a podivínský panovník tak v rozporu se svým přesvědčením legalizoval v Českém království rozsáhlou náboženskou svobodu, která nenacházela v tehdejší Evropě obdobu.

Rudolf II. (1576 – 1611) vstoupil do dějin též jako sběratel uměleckých předmětů a mecenáš výtvarníků, spisovatelů i vědců (v Praze za jeho vlády působili astronomové Tycho de Brahe a Johannes Kepler). Za vlády Rudolfa II., posledního Habsburka sídlícího v českém hlavním městě, v Čechách plně zdomácněla renesance, umělecký sloh šířící se do střední Evropy z italských oblastí.

Vydání Rudolfova majestátu situaci nezklidnilo, poněvadž bojovná katolická strana chápala tento čin jako porážku. Napětí mezi evangelickými stavy a katolíky vyvrcholilo 23. 5. 1618, kdy skupina opozičních šlechticů, nespokojených s politikou českých vysokých úředníků zastupujících krále vnikla na Pražský hrad a dva prohabsburské exponenty Viléma Slavatu z Chlumu a Jaroslava Bořitu z Martinic svrhla z oken. Konflikt mezi českými nekatolickými stavy a Habsburky vzplál plnou silou a vzhledem k propojenosti mocenských zájmů evangelíků a katolíků přerostl v dlouhodobé evropské střetnutí, zvané třicetiletá válka (1618 – 1648).

Marcela Čovićová

Dárci

Vlada RH Grad Rijeka Primorsko-goranska županija Savjet za nacionalne manjine Republike Hrvatske Savez Čeha u Republici Hrvatskoj Vláda ČR Jednota
TOP

Proizvod (Kom: ) Je dodan u kosaricu.