• OVLAŠTENI ZASTUPNIK Po svim eu normama
  • Besplatna dostava Za narudzbe iznad

Neteř svatého Václava přenesla křesťanství do Polska

 

DoubravkaPolsko 14. dubna 2016 oslavilo 1050 let křesťanství v této zemi a zároveň 1050 let od počátku polského státu. V letošním roce totiž uplyne 1050 let od přijetí křtu knížetem kmene Polanů Měškem I. a tím i od začátku procesu christianizace polských zemí. Se křtem Měška v roce 966 se zrodil i polský stát jako plnoprávný člen rodiny křesťanských národů Evropy. Pro tento osudový čin polských dějin se zasloužila Češka, Měškova manželka a dcera českého knížete Boleslava I., která se jmenovala Dobrava (což znamená dobrá), ale podle polské verze jméno Dąbrówka je u Čechů známá jako Doubravka. Narodila se mezi léty 933 a 936. Byla svěřena do výchovy řádových sester, patrně v klášteře v bavorském Řezně (Regensburgu). Zde se rozhodla složit slib panenství a plně se oddat službě Bohu a církvi. Mohla za tím stát její snaha vykoupení otcova těžkého hříchu (dal zabít svého bratra a jejího strýce svatého Václava) nebo důvodem mohl být částečně i politický kalkul. Boleslav mohl o své nejstarší dceři uvažovat jako o abatyši ženského kláštera, který měl v plánu taktéž zřídit v Praze. Později v Řezně studoval i Strachkvas-Kristián, kandidát na funkci pražského biskupa a také nejmladší Boleslavova dcera Mlada. V 60. letech 10. století navázal Boleslav styky s polským knížetem Měškem. Uzavřeli spojenectví, které jim mělo zaručit silnější pozici nejen vůči pohanským kmenům žijícím v Poodří, ale také vůči mocné Svaté Římské Říši. Jejich dohodu měl potvrdit i sňatek Měška s některou z Boleslavových dcer. Měšek se navíc rozhodl pro přijetí křesťanství, což byla koneckonců nutná podmínka pro to, aby se mohl oženit s křesťanskou.

Boleslav mohl knížeti Polanů nabídnout hned dvě potenciální nevěsty. Asi třicetiletou Doubravku (zaslíbenou Bohu) a zhruba o deset let mladší Mladu, která byla ve věku mnohem vhodnějším pro uzavření manželství. Těžko proto říci, zda to byl Boleslav či sám Měšek, kdo nakonec rozhodl, že to byla právě Dobrava, která se stala v roce 965 polskou kněžnou. Možných důvodů najdeme více, ale lze předpokládat, že to bylo právě vzdělání, zkušenosti a možná i kontakty ve vysokých církevních kruzích, kterými česká kněžna disponovala a díky kterým mohla být svému muži skutečně velmi nápomocná při christianizaci Polska.

O tom jak Doubravka značně přispěla k tomu, že Měšek I. přijal křest, letopisec Thietmar Merseburský píše: „Měšek vzal si za ženu urozenu sestru staršího Boleslava, která tak, jak zněla ve jméně svém, jevila se i ve skutečnosti. Jméno Dobrava Slované přisuzují ženě, jejíž jméno se německým jazykem překládá jako Bona. Neboť tato Kristu věrná paní, když poznala, že manžel její je naplněn různými bludy pohanskými, horlivým důmyslem své vznešené mysli stále a stále přemítala, jak by ho k sobě přidružila i ve víře a namáhala se s umírněností a všemi prostředky se snažila jemu zalíbit, nikoliv pro mnohotvárné požitky tohoto světa, ale spíše pro budoucí odměnu, chvályhodný a všem věřícím toužebný plod."

Asi rok po svatbě byl Měšek připraven přijmout křest z rukou biskupa Jordana, který prý pocházel ze Zadaru. Je pravděpodobné, že Měškovým kmotrem při křtu byl právě Boleslav. Oba muži pak společně učinili další velmi významný krok na cestě k získání církevní nezávislosti svých zemí. Vyslali totiž poselstva do Říma s cílem získat od papeže Jana XIII. svolení ke zřízení vlastních biskupství. Papež dal Měškovi svolení a Jordan byl v roce 968 uveden do funkce biskupa nově zřízené poznaňské diecéze. Naopak, Češi museli počkat až do roku 973, kdy bylo založeno pražské biskupství.

Doubravka přivedla na svět tři (možná čtyři) děti. Syn, kterého pojmenovala po svém otci Boleslav, získal později jméno Chrabrý a stal se prvním polským králem a mocným panovníkem, který na čas ovládl i české knížectví. Dcera Sigrida (slovanským jménem pravděpodobně Svatoslava nebo Ctirada) se stala manželkou švédského krále Ericha a později dánského krále Swena. Druhá dcera neznámého jména byla pravděpodobně provdána za některého ze slovanských pomořanských knížat. Sporná je otázka týkající se možné existence jejího čtvrtého potomka – podle některých badatelů by jejím synem totiž mohl být i tajemný Vladivoj, o němž víme jen to, že jej na český trůn roku 1002 dosadil právě Boleslav Chrabrý a že údajně pocházel z přemyslovského rodu.

Doubravce se připisuje založení kostelů sv. Trojice a sv. Víta v Hnězdně a Panny Marie na Ostrowie Tumskim v Poznani. Zemřela v roce 977, ve věku asi 45 let. Její smrt jistě těžce zasáhla její nejbližší rodinu (nejstaršímu z dětí Boleslavovi bylo teprve devět let) i příbuzné na pražském knížecím dvoře. Horší však bylo, že nepříznivě ovlivnila i česko-polské vztahy.

Měšek se totiž v roce 980 znovu oženil. Tentokrát si však vybral Odu, dceru říšského správce dobytých slovanských území, Dietricha z Haldenslebenu. Spory mezi českým knížetem Boleslavem a druhým biskupem Vojtěchem pak přispěly k tomu, že se Měšek v roce 990 s podporou Říše zmocnil Slezska a odtrhl je od českého knížectví. Mezi dosavadními spojenci tak vypuklo kruté nepřátelství, které ovlivnilo vzájemné vztahy obou těchto zemí na dlouhá desetiletí dopředu.

Oslavy polského jubilea se konaly i v Praze. V Bazilice sv. Jiří slavnostní bohoslužbu 10. dubna sloužil v polském a českém jazyce kardinál Dominik Duka a kázal poznaňský arcibiskup Stanisław Gądecki, předseda Polské biskupské konference. V bazilice se jinak nacházejí relikvie Doubravčiny babičky sv. Ludmily a přilehlý klášter založila její sestra Mlada. Je možné, že právě v tomto chrámu se modlila mladá česká kněžna před svou výpravou na sever.

V rámci bohoslužby zazněly i nejstarší hymny obou zemí: polská Bogurodzica a česká Svatý Václave, připomínajíc společné kořeny Česka a Polska.

Marijan Lipovac

  • Fotogalerie

Dárci

Vlada RH Grad Rijeka Primorsko-goranska županija Savjet za nacionalne manjine Republike Hrvatske Savez Čeha u Republici Hrvatskoj Vláda ČR Jednota
TOP

Proizvod (Kom: ) Je dodan u kosaricu.