Hrad Frýdlant

Mohutný raně gotický hrad založil některý z příslušníků rodu Ronovců v první polovině 13. století. Už v roce 1278 jej však kupuje Rudolf z Biberštejna, jehož rod pak panství držel až do roku 1551. Z původního hradu se zachovala jen mohutná kruhová věž Indica a části opevnění. V době husitské stáli Biberštejnové na katolické straně, což mělo za následek dobytí a vypálení města. Hrad však odolal.

Hrad Frýdlant

Po vymření frýdlantské větve Biberštejnů získali panství Redernové. Přestože je drželi pouhých sedmdesát let, právě oni provedli zásadní přestavbu v renesanční zámek. Gotický palác nahradil italský stavitel Marko Spazzio de Lancio novou budovou (tzv. horní zámek), přibyla nová kaple a tzv. dolní nebo též nový zámek. Renesanční ráz dovršila venku sgrafitová a uvnitř štuková výzdoba. Porážka stavovského povstání přinesla Redernům konfiskaci panství, které pak získal Albrecht z Valdštejna. Po jeho zavraždění se majitelem Frýdlantu stal Matyáš Gallas. V té době byl Frýdlant dvakrát obsazen Švédy, kteří zesílili jeho opevnění.

V následujících letech panství hospodářsky upadalo, k čemuž přispěl i hromadný odchod protestantských poddaných do Lužice. Dědictvím přešel Frýdlant na hraběte Clama, který přijal i jméno Gallas. Clam-Gallasovské období přineslo zámku jen odstranění renesanční vnější výzdoby. Romantické úpravy se sice k tomuto období vrátily, avšak už pouze v novorenesančním stylu. Starou sgrafitovou výzdobu odkryly až restaurátorské práce v roce 1960. Frýdland zůstal až do roku 1945 v majetku Clam-Gallasů, kteří už v roce 1801 zpřístupnili své bohaté sbírky veřejnosti.

Marcela Čovićová