• OVLAŠTENI ZASTUPNIK Po svim eu normama
  • Besplatna dostava Za narudzbe iznad

Kdo byl Arnošt Jasmín Maroko - vlastním jménem Arnošt Šámala?

 

Letošního roku si připomeneme 70. výročí založení První československé brigády Jana Žižky z Trocnova. Příslušníci české národnosti v Chorvatsku mají poměrně dobře sepsány události antifašistického boje během druhé světové války a mají rovněž bohatý archiv dokumentů. Pravdou je, že mnohé bylo zamlčováno. Také se nedostatečně psalo o postoji Čechů v Chorvatsku v období po Mnichově v roce 1938, o nešťastném osudu Československa, o sběrných akcích, které se uskutečňovaly zpočátku na obranu své staré vlasti, později formou hmotné výpomoci uprchlíkům z Československa. Měli značnou zásluhu i na tom, že se mnozí z uprchlíků dostali do Francie, později do Velké Británie, kde se zapojili do jednotek československého vojska a pokračovali v boji proti fašismu.

Bojovnici Josef Vojáček, Antonín Doležal,Josef Hanzl a MarokoTaké mezi partyzánskými jednotkami na území okupované Jugoslávie bychom mohli najít menší počet uprchlíků z Československa. Po založení Česko- slovenského praporu v Chorvatsku začátkem května roku 1943 byl také zapojen Arnošt Jasmín zvaný Maroko, rozen snad v Táboře v roce 1908. Velitelem praporu byl Josef Růžička a zástupcem velitele Arnošt Jasmín Maroko. Vedení praporu vzalo v úvahu jeho účast v československém vojsku do roku 1938, proto se nikdo zvlášť nezabýval, kdo ten Maroko vlastně byl. Prapor počtem vzrostl a 26. října 1943 se stal Československou brigádou "Jana Žižky z Trocnova". Jejím velitelem byl v počátečním období Milan Joka, politickým komisařem Josef Vojáček a zástupcem velitele byl jmenován Arnošt Jasmín. Takové vysoké vojenské postavení Maroko dostal zřejmě podle dřívější hodnosti nadporučíka. Jaká byla jeho válečná cesta v období 1943 - 1945 na území Chorvatska není úplně známá. Podle všeho koncem války onemocněl. V období 1944/1945 jeho jméno nalézáme v Ivanově Sele, kde pracoval na tamější české škole jako učitel.

Po ukončení války Arnošt Jasmín zmizel a zapomnělo se na něj. Jsou domněnky, že se vrátil do vlasti. Díky náhodě se v současnosti dostaly na veřejnost další poznatky. Když televizní novinář z ČR Tomáš Vlach připravoval jednu emisi o československé brigádě v Chorvatsku, projevil zájem po návratu do vlasti o osud Arnošta Jasmína. Od jeho neteře se dozvěděl, že Arnošt Jasmín dnes již nežije. Uvedla také, že jeho pravé jméno bylo Arnošt Šámala. Po vypuknutí války uprchl z vlasti na západ, vstoupil do cizinecké legie a bojoval proti Němcům. Bohužel u Strasburgu ho Němci zajali. Musel zatajit své pravé jméno i svoji národnost, ohrozil by tak svoji bezpečnost. Přesto se mu podařilo uprchnout a cesta ho přivedla do Jugoslávie, kde vstoupil do československého praporu, později brigády.

Život se s Arnoštem Šámalou nemazlil.(Jasmín Maroko). Po návratu do vlasti se vrátil do jižních Čech odkud pocházel a v Blatné pracoval jako učitel na tamější základní škole. Vše bylo v pořádku až do roku 1948, kdy nastala politická roztržka mezi Československem a Jugoslávií. Maroko jako bojovník nebyl v Titových partyzánských jednotkách vítán. Byl propuštěn ze školy a dokonce nesměl ani pracovat v tehdejším okrese Blatná. Sehnal si práci jako železniční výhybkář na železniční stanici v Mílině.

Ze školy dokonce propustili i jeho manželku Lidku, ta potom pracovala jako uklízečka v Tesle Blatná. Jejich dcera Arnoštka Šámalová, provdaná Marková, žije dnes v Prachaticích. Její rodiče již nežijí. Po politických změnách byl Arnošt Jasmín Maroko vyznamenán Řádem rudé hvězdy. Po mnoha letech perzekuce to bylo malé uznání za tak veliké utrpení.

Václav Herout

  • Fotogalerie

Dárci

Vlada RH Grad Rijeka Primorsko-goranska županija Savjet za nacionalne manjine Republike Hrvatske Savez Čeha u Republici Hrvatskoj Vláda ČR Jednota
TOP

Proizvod (Kom: ) Je dodan u kosaricu.