• OVLAŠTENI ZASTUPNIK Po svim eu normama
  • Besplatna dostava Za narudzbe iznad

Praha a její dějiny: Vyšehrad

 

Žádné místo není opředeno tolika pověstmi, jako právě tato pražská skála. Snad je to proto, že vznik Vyšehradu (kronikář Kosmas jej nazývá Chrasten) byl vždycky zahalen v mlhu; že o něm nemáme ani dnes tak podrobné zprávy jako o Pražském hradu, jehož důstojný protějšek Vyšehrad tvoří.

Vyšehrad připomíná ostrov na moři. Možná, že stejné představě propadli i naši předkové. I jim se jistě vyšehradská skála zdála jakýmsi bezpečným místem v celé krajině, a proto se rozhodli, že zde vybudují hradiště.

O počátcích Vyšehradu tedy spolehlivě nevíme. První ověřené zprávy máme teprve z druhé poloviny 10. století. Předpokládá se, že byl především určen k ochraně vodní vltavské cesty. Významné údobí Vyšehradu nastalo v 11. století. Kníže Vratislav II., který byl pro svou osobu ozdoben královskou korunou, jej učinil hlavním sídlem. Vystavěl palác s nádvořím tak veliký, že se tu mohlo najednou sejít na tři tisíce lidí. Dal vystavět i románské kostely baziliku sv. Petra a Pavla a baziliku sv. Vavřince.

Sláva Vratislavova údobí však nebyla nic proti tomu, co nastalo za panování Karla IV. Ten považoval Vyšehrad za první sídlo svých předků po přeslici – jeho matka byla přemyslovská Eliška – a rozhodl se proto, že jej učiní východiskem korunovačních slavností českých krajů. Pro takový účel se musel Vyšehrad proměnit v honosné gotické sídlo. A tak vybudoval nový královský palác, ozdobený věží Neklankou a další stavby.

Po husitské revoluci (začátek 15. stol.) se však panovníci na Vyšehrad nevrátili.

Na Vyšehrad se člověk může vypravit za každého počasí a nikdy se nebude nudit. K vidění je toho dost:

  • Čertův sloup, tři silné, o sebe opřené kameny, o nichž pověst vykládá, že je tu ztratil čert letící do Říma
  • Český národní hřbitov, kde jsou pohřbeni ti, kteří ač zemřeli, ještě mluví
  • Velká hrobka nazvaná Slavín, která tu byla koncem 19. století vybudována pro největší z největších synů a dcer českého národa. Dnes však jejich hroby najdeme po celém hřbitově. Autorem soch na Slavíně (okřídlený génius nad rakví a po stranách Vlast truchlící a Vlast vítězná) je sochař Josef Mauder.

Návštěvník, který se zastaví na jihozápadních hradbách Vyšehradu, má jak na dlani Podolí, Braník, průmyslový Smíchov, Zlíchov a Barrandov, jinonický vrch Vidoule a především tok řeky Vltavy s jejími kouzelnými mosty.

Marcela Čovićová

Dárci

Vlada RH Grad Rijeka Primorsko-goranska županija Savjet za nacionalne manjine Republike Hrvatske Savez Čeha u Republici Hrvatskoj Vláda ČR Jednota
TOP

Proizvod (Kom: ) Je dodan u kosaricu.