Ve své stati Problém malého národa T. G. Masaryk zdůrazňuje, že malé národy musí pracovat více a lépe, aby docílily toho, čeho velké národy docílí s menším nasazením. Stejně tak je to s malými menšinami, nebo i s početně malými spolky.
Bylo to viditelné při setkání českých besed z Horního Daruvaru, Ivanova Sela a Rijeky, které se sešly 21. prosince 2013 v Ivanově Sele, aby se vzájemně představily a společně pobesedovaly.
Krajané z Ivanova Sela vynaložili hodně úsilí a zajisté i peněz, aby přivítali své hosty. Tomu, kdo vítá hosty, předchází hodně "neviditelné" práce a musí se zříci svého volného času i na úkor své domácnosti. Zatímco jedni pracují kvůli zajištění existence, druzí najdou síly věnovat se i tomu, aby jiným udělali radost přes všechny nesnáze a těžkosti, které jsou dnes součástí života, obzvlášť v malých prostředích. Jsou zvláštní a zajímaví lidé, kteří mají zájem kontaktovat se s jinými, baví je práce a aktivity jiných, chtějí vidět, co ostatní dovedou a srovnávat výsledky práce
Uvítáním hostů sami získáváme, jsme bohatší o radost, kterou jsme způsobili našim hostům. Ti, kteří rádi vítají hosty a věnují se jim, kterým není zatěžko věnovat svůj čas bezpodmínečně jiným, poznají, že pocit ze spokojenosti, která z toho vyplývá, je neocenitelným přínosem. Možná získají šanci, aby jednou sami poznali pohostinství svých přátel, ale není to pro ně rozhodující.
Hornodaruvarští a riječtí beseďáci měli možnost ukázat výsledky své práce. Hodinové vystoupení není snadno nacvičit a uskutečnit. Ale pobíhání s rekvizitami, stavění jeviště a další ruch příprav jakož i výkony herců na jevišti zřejmě dávaly najevo, že sami z toho mají dobrý pocit. Zvědavost a zájem ivanoselského publika byla pro ně zřejmou a vzácnou odměnou. Herci jim to oplatili spokojeností a radostí ze hry.
Cesta z Rijeky do Ivanova Sela, kterou nám domluvila a zorganizovala předsedkyně Fanynka Husáková, byla projektem, který si vyžadoval čas a peníze. Cesta byla zdlouhavá, jelikož na dálnici vládl už předvánoční ruch, číhala i nepředvídaná překážka v podobě auty zatarasené objížďkové cesty kolem Záhřebu. Avšak řidič to zvládl a přivezl nás neohrožené a spokojené na určené místo. Dalším problémem bylo proplacení cesty samotnými účastníky zájezdu a otázka, má-li to smysl? Nakonec jsme uznali, že má, protože píseň, humor, dobírání si kamarádů… učiní zdlouhavé hodiny při cestování příjemné, sbližuje, odstraňuje rozdíly a poskytuje lidem možnost, aby se lépe poznali a lépe si rozuměli. Radost z přátelství a práce na společném projektu lidi sbližuje.
Tony Řehák / přel. S. H.