• OVLAŠTENI ZASTUPNIK Po svim eu normama
  • Besplatna dostava Za narudzbe iznad

Dějiny českých zemí:

 

Konec třicetileté války a příchod baroka do Čech

Po skončení třicetileté války (r. 1648) drželi téměř polovinu šlechtického majetku v Čechách příslušníci cizích rodů.

České stavy do války vstoupily sice úspěšně, na český trůn zvolily říšského knížete Friedricha Falckého, zetě anglického krále, ale to bylo všechno. Brzy se poměry změnily. Stavovské vojsko, složené z žoldnéřů rozličného původu, utrpělo 8. 11. 1620 porážku v bitvě na Bílé hoře před Prahou a Friedrich Falcký uprchl ze země. Ferdinand II. potrestal odbojníky a začal uskutečňovat program budování absolutistické monarchie.

Vůdci stavovského povstání, pokud neodešli do ciziny, byli pozatýkáni a 27 z nich bylo 21. 6. 1621 popraveno na Staroměstském náměstí. Majetek jim byl zkonfiskován a současně začal proces rekatolizace, završený vydáním nové ústavy. Znamenalo to, že všichni příslušníci stavovské společnosti (tj.šlechtici a měšťané) pokud se chtěli přidržet nekatolických konfesí, museli české země opustit. Ústava prohlašovala český trůn za dědičnýv habsburské dynastii a němčina byla zrovnoprávněna s češtinou.

V důsledku vydání nové ústavy emigrovaly z českých zemí desetitisíce lidí, mezi nimi mnoho inteligence, včetně tvůrce novodobé pedagogiky Jana Amose Komenského (1592 - 1670).

Třicetiletá válka po sobě zanechala zdevastovanou ekonomiku a zároveň zredukovala počet obyvatel přibližně o třetinu. Cesta k úpadku byla dlouhá a bolestivá. Poddaní rolníci museli platit vysoké daně, ale především byli připoutáni k půdě. Bez souhlasu vrchnosti se nesměli stěhovat a museli plnit robotní povinnosti na panských pozemcích. Nejtíživější poměry trvaly do počátku 18. století, potom se ekonomika na vesnici i ve městech začala zotavovat.

Do českých zemí vstoupil nový stavební styl a dokladem toho jsou dodnes četné měšťanské domy i vesnické statky. Jmenoval se baroko.Baroko vtisklo tvářnost českým městům a vesnicím na několik století. Mezi nejvýznačnější barokní architekty v Čechách patří K. J. Dientzenhofer a J. B. Santini-Aichl, ze sochařů vynikli Ferdinand Brokof a M. B. Braun (oba se podíleli na vzniku galerie plastik na pražském Karlově mostě), z malířů Petr Brandl, Karel Škréta a V. V. Reiner.

Evropsky proslulou záležitostí se stalo české a moravské hudební baroko. Skladby Adama Michny, nebo F. X. Brixihose dodnes hrají stejně jako stovky opusů méně známých kantorů. České baroko se může chlubit i svým světcem, jimž je svatý Jan Nepomucký, svatořečený roku 1729.

M. Čovićová

Dárci

Vlada RH Grad Rijeka Primorsko-goranska županija Savjet za nacionalne manjine Republike Hrvatske Savez Čeha u Republici Hrvatskoj Vláda ČR Jednota
TOP

Proizvod (Kom: ) Je dodan u kosaricu.