• OVLAŠTENI ZASTUPNIK Po svim eu normama
  • Besplatna dostava Za narudzbe iznad

Praha a její minulost

 

Orloj

Dnes ve svém vyprávění o Praze zamíříme na Staroměstské náměstí, které se kdysi nazývalo Velké nebo také jen tržiště. Zastavíme se u jeho nejznámější budovy Radnice, která se pyšní světoznámým orlojem.

Staroměstskou radnici si pražští měšťané pořídili až roku 1338. K tomuto rohovému domu připojili i domy okolní. Radnice měla věž, kterou radní přestavěli v polovině 14. století a na východní straně ji ozdobili arkýřem, který dnes patří k vzácným památkám gotického umění. Na jejím vybudování se podílela huť slavného stavitele Petra Parléře. Na jižní straně radniční věže vybudovali nejpřitažlivější pozoruhodnost: orloj. Objevy a výzkumy odborníků v nedávné době vyvrátily staré tvrzení, že "orloj sdělal jest nějaký mistr Hanuš okolo léta 1490". Jsou doklady, že ho sestavil orlojník mistr Mikuláš z Kadaně a to již roku 1410.

Orloj

Co nám tedy staroměstský orloj vypráví? Nad celým číselníkem se nacházejí dvě okénka, která se každou hodinu otevírají a v nich se zjevují dřevěné postavičky uklánějících se apoštolů. V tu chvíli sošky, umístěné o malý kousek níž ožijí: kostlivec převrací přesýpací hodiny, vyzvání a kývá na Turka, který však kroucením hlavy odmítá. Marnivec se zhlíží v zrcadle a lakomec třese měšcem plným peněz. Tyto sošky měly připomínat pomíjivost života a jistotu smrti. Sošky se v okénkách objevují od osmi hodin ráno do osmi večer.

Druhá část orloje, které ale málokdo rozumí, se nazývá sféra (číselník). Sféra znázorňuje pohyb nebeských těles ještě podle staré představy, že Země stojí a všechno se kolem ní točí. Zároveň také ukazuje, kolik je právě hodin.

Nejníže je umístěna kalendářní deska (měsíčník). Maloval ji Josef Mánes. Na měsíčníku jsou kromě znaku města namalována znamení zvěrokruhu a jednotlivé měsíce roku, které představují výjevy ze života venkovského lidu.

Celá deska je opatřena ozubeným kolem a každý den se otočí o jeden vrub. Za rok se tedy otočí kolem celé své osy.

OrlojStaroměstská radnice byla během století středem všech událostí, které Prahou hýbaly. V době husitské revoluce se zde scházeli tak významní mužové našich dějin jako Jan Žižka, Mikuláš z Husi, Jan Rokycana a další. Radnice však pamatuje i tragické okamžiky. Roku 1422 byl na jejím dvoře popraven vůdce a miláček pražské chudiny Jan Želivský. Na husitskou dobu a její události upomíná na východní straně radnice pamětní deska Jana Želivského od Karla Lidického. Význam Staroměstské radnice neklesl ani po porážce husitské revoluce. Byl zde r. 1458 zvolen českým králem Jiří z Poděbrad. Z bohatých dějin a událostí Staroměstské radnice připomeňme např. vzpouru českých měst proti Ferdinandovi I., kdy došlo před jejím východním průčelím k popravě 27 českých pánů, vůdců odboje. Deska s upomínkou na tuto smutnou událost se nachází také na východní straně radnice.

V posledních dnech 2. světové války ale byly Staroměstské radnici zasazeny těžké rány. Bylo to v květnu r. 1945. Radnici obsadili čeští vlastenci a 8. května, když se již bojující Praze nedostávalo zbraní, nacistické jednotky vnikly na Staroměstské náměstí a počaly radnici ostřelovat z tanků. Radnice byla těžce poškozena, ale ne dobyta!

Marcela Čovićová

  • Fotogalerie

Dárci

Vlada RH Grad Rijeka Primorsko-goranska županija Savjet za nacionalne manjine Republike Hrvatske Savez Čeha u Republici Hrvatskoj Vláda ČR Jednota
TOP

Proizvod (Kom: ) Je dodan u kosaricu.