• OVLAŠTENI ZASTUPNIK Po svim eu normama
  • Besplatna dostava Za narudzbe iznad

Dějiny českých zemí

 

Začátky industrializace českých zemí a založení první české politické strany

Dusné politické ovzduší v období Bachova absolutismu (1851 – 1859) neutlumilo hospodářský rozvoj. V druhé polovině 19. století se české země proměnily v jednu z nejprůmyslovějších oblastí střední Evropy. Vznikly Vítkovické železárny, Škodova továrna v Plzni nebo např. Měšťanský pivovar. Chloubou českého průmyslu se v té době stávalo cukrovarnictví. Neobyčejně hustá železniční síť spojila českomoravský prostor s Evropou a stejně tak i jednotlivá průmyslová centra v českých zemích.

Kromě Prahy se průmyslová výroba koncentrovala na Ostravsko, Kladensko (hutě a těžba uhlí), do Brna (strojírenská výroba), severních Čech (sklářství) a také na jejich severovýchod(textilní výrobky). V závěru 19. století došlo k prudkému industriálnímu rozvoji Podkrušnohoří (uhelné doly, chemická výroba), které bylo ale spojeno s těžkou devastací krajiny.

Teprve uvolnění po roce 1860, kdy se císař František Josef I. slavnostně vzdal absolutismu a kdy se habsburské soustátí vydalo cestou vytváření občanské společnosti, znamenalo oživení českých politických snah. Silný impuls jim dodalo vydání tzv. únorové ústavy 28. 2. 1861, na jejímž základě proběhly první volby do zemských sněmů i do vídeňské říšské rady, parlamentu celého habsburského soustátí. V čele české národní strany stanuli historik František Palacký (1798 – 1876), autor monumentálních Dějin národu českého v Čechách a na Moravě, a jeho zeť František Ladislav Rieger (1818 – 1903). Jejich opatrná a prozíravá politika vzbuzovala nesouhlas radikálněji smýšlejících kruhů české společnosti, tzv. mladočechů (vlastní politickou stranu založili až 25. 12. 1874). V zásadě však Palackého a Riegrovy"staročechy" i "mladočechy" spojovalo úsilí obnovit české státní právo a dosáhnout přeměny habsburské říše ve federaci historicky vzniklých celků.

Vhodná chvíle pro uskutečnění tohoto záměru nastala po roce 1866, kdy Rakousko utrpělo další těžkou porážku ve válce s Bismarckovým Pruskem (bitva u Hradce Králové 3. 7. 1866). Po roce vídeňská vláda ustoupila Maďarům a souhlasila s přeměnou dosud centralizovaného státu v Rakousko - Uhersko (tzv. dualismus). Státoprávní vyrovnání povzbudilo české politiky, kteří zahájili rozsáhlou kampaň za uznání českého státního práva a rozšíření dualismu, v rakousko-uhersko-český trialismus. Téměř tři roky probíhaly mohutné mítinky (jeden z nejslavnějších se konal u příležitosti položení základního kamene pražského Národního divadla v květnu 1868), ale vytouženého cíle nedosáhly. Odpor Maďarů i Němců zmařil sen o české politické svébytnosti v rámci habsburského soustátí, ačkoli její zásady byly roku 1871 zformulovány v tzv. fundamentálních článcích.

Marcela Čovićová

Dárci

Vlada RH Grad Rijeka Primorsko-goranska županija Savjet za nacionalne manjine Republike Hrvatske Savez Čeha u Republici Hrvatskoj Vláda ČR Jednota
TOP

Proizvod (Kom: ) Je dodan u kosaricu.