• OVLAŠTENI ZASTUPNIK Po svim eu normama
  • Besplatna dostava Za narudzbe iznad

Praha a její minulost: Vznik Starého Města pražského

 

Staré město pražské – Prašná brána a Obecní dům
Staré město pražské – Prašná brána a Obecní dům

Staré Město leží na pravém břehu Vltavy, přímo proti Hradu. V žádné pražské čtvrti nejsou ulice tak krátké a všelijak pokroucené, jako tady. To proto, že si až do dnešních dnů zachovala nejenom svůj středověký půdorys určený komunikacemi mezi Hradem, Vyšehradem a tržištěm na Staroměstském náměstí, ale že jí také zůstala památka na přírodní podmínky kdysi nerovného vltavského břehu. Velká část dnešního staroměstského území bývala totiž dlouho zaplavována Vltavou a ke stavbě domů se využívaly vyšší polohy. Jakpak se tedy zrodilo Staré Město a s ním vlastně i Praha?

Před devátým stoletím sídlili Slované ještě v hradištích a osadách po obvodu dnešní Prahy. Změna nastala v 9.století, když se začali Slované – a mezi nimi především kmen Čechů – posunovat přímo do pražské kotliny, k životodárnému toku Vltavy a do blízkosti jejích brodů, pro tehdejší hospodářský život tak výhodných. Obsadili území dnešních Hradčan a Malé Strany. Levý břeh Vltavy byl skutečně velmi výhodný, protože při povodních zde Vltava nenapáchala tolik škod jako na protějším břehu. Kromě toho tudy vedla důležitá trasa dálkové obchodní cesty. Přemyslovci si na vysokém ostrohu, strategicky velmi výhodném, vybudovali dobře opevněné hradiště a nazvali ho Prahou. Je více teorií o tom, jak vzniklo jméno Praha, ale nejpravděpodobnější je snad ta, "že jméno Praha bylo odvozeno z povahy vypraženého, suchého a nehostinného místa".

Staré město pražské - Ungelt
Staré město pražské – Ungelt

Postupem let začali čeští panovníci zasahovat i na pravý břeh řeky, a "Mezihradí", jak se říkalo území mezi Pražským hradem a Vyšehradem, se stávalo řemeslnickým centrem. Kam šel řemeslník, tam šla i jeho rodina a tak se pravý břeh Vltavy rychle zalidňoval. V okolí brodů a obchodních cest na pravém břehu Vltavy se během doby kromě domácího řemeslnického obyvatelstva začali usazovat cizí kupci, kteří tudy procházeli se svými karavanami. Židovští kupci se usídlili kolem synagóg Stará škola a Pinkasova, němečtí kupci v osadě Poříčí kolem kostela sv. Petra a kupci románští se soustředili v osadách kolem kostelů sv. Linharta a sv. Valentina. Oba tyto kostely již dávno zmizely a zůstaly po nich jen názvy ulic.

Kde bylo tržiště, tam nechyběla celnice. Jakmile Přemyslovci ovládli kraj po obou březích Vltavy, postavili DVŮR TÝN (týn znamená ohrazené místo) a při něm celnici pro cizí kupce. Zde musela každá karavana zastavit, zaplatit clo (ungelt) do knížecí pokladny a kdo onemocněl, mohl se zde i léčit. V Týně byl totiž zřízen i špitál s kostelem.

Uličky ve Starém městě
Uličky ve Starém městě

Týnský dvůr sloužil obchodu až do roku 1774. Nebyla to krátká doba, uvážíme-li, že první kupec sem vstoupil snad již v 11.století. Jak vzrůstal blahobyt kupců i domácího obyvatelstva, dřevěné a hliněné stavby pozvolna ustupovaly kamenným.

Staré Město bylo na počátku svého vzniku položeno o několik metrů níž než je dnes. Když byly ve 13.století postaveny první jezy a nebezpečí záplav se ještě zvětšilo, bylo nutno pomýšlet na bezpečnost města. Proto byla jeho bezpečnost ve 13.a 14.století zvýšena navážkou 3,5 až 4 metrů. Zvýšeno bylo i tržiště, dnešní Staroměstské náměstí. Tak přízemí románských domů byla buď zanesena navážkou, nebo se z nich staly sklepy pozdějších gotických staveb. Zkrátka málokdo z procházejících návštěvníků Starým Městem pražským dnes ví, že chodí v úrovni prvního patra románských domů. Zajímavé, viďte?

Marcela Čovićová
foto: www.praguecityline.com

  • Fotogalerie

Dárci

Vlada RH Grad Rijeka Primorsko-goranska županija Savjet za nacionalne manjine Republike Hrvatske Savez Čeha u Republici Hrvatskoj Vláda ČR Jednota
TOP

Proizvod (Kom: ) Je dodan u kosaricu.