• OVLAŠTENI ZASTUPNIK Po svim eu normama
  • Besplatna dostava Za narudzbe iznad

Praha a její minulost:

 

Židovské město a jeho synagógy

V židovských městech a osadách byly vždycky nejdůležitějšími budovami synagógy. V nejstarších dobách nesloužily jen účelům bohoslužebným, ale – jak nasvědčuje jejich řecký název synagóga,škola – scházeli se v nich také židovští učitelé se svými žáky. A dokud Židovské Město pražské nemělo svou radnici, v synagógách se řešily i všechny veřejné záležitosti. Budovy byly většinou stavěné v panujícím slohu, protože ghetto, i když bylo od ostatního světa odděleno fortnami, nikdy se nebránilo vlivům zvenčí.

Staronova synagoga
Staronova synagoga

Taková je i Staronová synagóga z roku 1270 a patří k nejstarším a nejkrásnějším gotickým památkám Prahy a navíc je nejstarší synagógou v Evropě. Jediná, která mohla její prvenství ohrozit, synagóga v německém Wormsu, byla nacisty srovnána se zemí. Název staronová dostala později, zhruba před třemi sty lety. Předtím jí židé říkali Nová, protože starší Starou synagógu již měli. Staronová synagóga se dnes krčí pod úrovní sousední Pařížské třídy, ačkoliv byla postavena na mírném kopečku. Náboženský předpis totiž žádal, aby židovské modlitebny, právě tak jako hřbitovy, byly vždycky vyvýšeny nad ostatní domy. Dnes k ní musíme seběhnout po několika schůdcích, protože i tato část Prahy byla navážkou zvýšena, aby se zabránilo častému zaplavení při povodních.

Maislova synagoga
Maislova synagoga

Když k ní po schůdcích sejdeme, dostaneme se gotickým portálem (v Praze nejstarším) do modlitebny. Vyvýšené místo uprostřed synagógy, které je obklopeno krásnou gotickou mříží, se jmenuje řečniště neboli almemor. Poblíž spatříme vysokou korouhev opřenou o sloup, kterou dostali židé od Ferdinanda III. za pomoc při obraně Prahy před Švédy. Nejdůležitějším místem celé synagógy je k východu obrácený svatostánek – aron ha kodeš, v němž je uložena tóra - pět knih Mojžíšových ve formě pergamenových svitků. Mají být upomínkou na pradávné doby, kdy ještě knihy neměly dnešní tvar. Tóru židé vždy považovali a považují za věc posvátnou. Proto si v ní neukazují pouhým prstem, ale krásnou stříbrnou ručičkou. Staronová synagóga jediná z bývalého Židovského Města dodnes slouží bohoslužbám.

Návštěva Židovského muzea je procházkou dějinami českých a moravských židů. Poznáme zde staletý vývoj jejich náboženství a zvyky, a současně se poučíme o vzniku jednotlivých budov, v nichž je muzeum instalováno. Vysokou synagógu postavil v polovině 16. století starosta Židovského Města primas Markus Mordechaj Maisl. Protože byl opravdu bohatý, daroval svému městu ještě celou řadu dalších budov. Zůstala z nich zachována Klausova synagóga, stojící po levé straně vchodu na židovský hřbitov a Židovská radnice. Na radnici si všimneme hodin. Jedny z nich mají hebrejské číslice a ručičky ciferníku se otáčejí obráceně.

 Pinkasova synagoga
Pinkasova synagoga

Maislova synagóga v Maislově ulici získala svůj pseudogotický vzhled na začátku 20. století. Španělská synagóga v Dušní ulici byla přestavěna v polovině 19. století. K památným stavbám bývalého Židovského Města připočítejme i Pinkasovu synagógu. Do pozdně gotické podoby ji přestavěl příslušník židovské knihtiskařské rodiny Arón Mušulla, zvaný Žalman Hořovský. Bylo to v roce 1536. V současné době se stala památníkem, jenž nemá na světě obdoby, protože její stěny jsou pokryty jmény českých a moravských židů, kteří zahynuli v koncentračních táborech. Jmen je mnoho: přes sedmdesát sedm tisíc. Proto je písmo malé, aby se místo našlo pro všechny.

Od Pinkasovy synagógy vede cesta už jen na Starý židovský hřbitov. Ale o něm a slavných osobnostech, které tam nalezly poslední odpočinek, si můžeme popovídat příště.

Marcela Čovićová

  • Fotogalerie

Dárci

Vlada RH Grad Rijeka Primorsko-goranska županija Savjet za nacionalne manjine Republike Hrvatske Savez Čeha u Republici Hrvatskoj Vláda ČR Jednota
TOP

Proizvod (Kom: ) Je dodan u kosaricu.